Pracovní dovolená v Německu

15. září 2013 v 21:35 | Little-E |  Zážitky
Měsíc strávený v Německu - pracovně, patří taktéž k jedním z nejlepších zážitků!
Naskytla se mi příležitost jet na měsíc pracovat do Německa, 8e (200,-) na hodinu, 8-10 hodin denně, včetně sobot, lehká práce, skládání magnetků do krabic. Výsledně by to vycházelo, že si vyděláme minimálně 35 000 kč, což je sakra balík!! Co prozradím nahned, že při příjezdu nám bylo oznámeno, že děláme za 5-6e na hodinu, bez víkendů a to, že jsme dělali třeba kolikrát jen 3hodiny denně bylo taky super :).


Z Brna jsme vyjížděli ve tři hodiny ráno busem, který nás zavezl do Prahy na Florenc, od tam busem na Pražské letiště a od tam fíííí do Německého Dusseldorfu. Jela jsem já, má kamarádka Gabča a jedna slečna Nicol, kterou jsme viděli prvně.
Na letišti nás vyzvedl pan Daněk, který nás odvezl do města Herne, které leží skoro až u Holandských hranic.
Následovalo ubytování, vybalování a prohlídka města Herne.. Pan Daněk nás pozval na Německé pivo - cože, tohle je pivo? 0,2l za 3e (75,-), na panu Daňkovi v tu chvíli šlo poznat, že si trošku rád přihne... Co už, každý jsme nějaký :)
V neděli jsme byly pozvány na oběd k našemu panu Šéfovi Mikovi. Jeho žena, Kamila, je češka, je to sestra ženy pana Daňka. Byli velice milý, seznámili nás s celou rodinou a podával se oběd. Donesli mi vřelou bramboru, kterou jsem si musela oškrábat - spíše jsem napodobovala všechny ostatní :D. Prostě se pustili do suché brambory, někteří si ji potřeli máslem a když jsem ji měla skoro snězenou, pan Daněk hlásí, ať mi zbyde ještě místo na maso :D Po obědě nás Kamča s panem Daňkem zavedli do práce, ukázat co budeme dělat. Nebyli to magnetky! Byli to ocelová kolečka do motoru do aut, které budeme skládat do krabic. Tak nevadí to se vsákne.
První pracovní den nás pan Daněk vyzvedl a jeli jsme do práce autem. V práci jsme se seznámili s naší vedoucí na ploše. Nergiz, turkyně, které bylo 37, bez dětí, bez řidičáku, se základní školou. Dlouhé nakulmované blonďaté vlasy, na nich riflová bekovka, diamantík na zubu, černé průhledné tričko, na kterém měla riflovou vestičku, rifle a boty na platformě, z dob 90? A to byl její outfit, který nosila celý měsíc. Posadila si nás do místnosti, kde se svačilo a začala šprechtit německy, pan Daněk nám to překládal. Byla milá, pořád se usmívala, ať jsme v klidu, ať si klidně s ní zapálíme, že je ráda, že nás vidí. Pak nám ukázala práci, pan Daněk nám u toho asistoval, překládal jak práce probíhá atd. Neumím německy ani ň, celou dobu jsem mluvila s Nergiz anglicky.Dostala jsem práci na druhém konci dílny, než holky, které pracovali spolu. Avšak všechny na stejném principu, nasadit ocelová kolečka na tyčku, kterou dáme do krabice, až ji naplníme, zabalit a položit na paletu. Byli jsme totálně špinavé, celé od oleje. A tehdy to začlo. Přišla za mnou Nergiz a začala na mě mluvit se svou špatnou angličtinou, že dělám velice dobře, že pracuju rychle. Ale že Gába dělá hrozně pomalu, že jestli bude dělat takhle pomalu, tak že pojede domů.. Já jí vysvětlovala, že je to první den a že nám sama říkala, že než se do toho dostaneme, potrvá to asi 2-3 dny.

Na Gábu si nakonec zasedla, celý týden ji cepovala, že se k ní neumí chovat, že nemá žádný respekt atd. V pátek jsme obě dostali sprda a šli jsme na kobereček. Mikovi něco šprechtila německy a Mike mi to překládal do angličtiny a já mu anglicky odpovídala - že nemám žádný respekt, že ona (Nergiz) je TeamLeader, že ona tady na ploše velí a že ji prý neposlouchám. Tak jsem se jí zeptala, proč si to myslí, že tvrdě pracuju, že vím že je můj šéf a že tomu nerozmí. Ona odvětila, že to cítí... Tak co pak na to chcete říct :D Hůř dopadla Gába, která anglicky skoro neumí, takže ani nevěděla co po ní chtějí.
Nakonec nás odpoledne Kamča vzala na místní kolotoče, které zrovna přijeli. Byli tam lepší atrakce než v Prateru! Darovala nám 50e ať si to užijeme, ať na nějaký z těch kolotočů jdeme :) Na kolotočích jsme začali poznávat jaká je Nicol. Neustále mluvila sama o sobě (byla to holka,které bylo 20, měřila zhruba 160cm, váha tak 100kg), že od 15let bydlí s přítelem, že staví barák, že dělají kuchyň, že se chtějí brát, atd atd... což o to, mě to zajímalo, ale ne 3hodiny v kuse :) Doma se chovala jak malá Godzila - prásk dveřmi, odzvalo se dž dž dž dž když mířila do kuchyně, za chvíli dž dž dž dž zpět, prásk dvěřmi - tohle mě začalo lézt na nervy! S Gábou jsme si v sobotu večer koupili vínko a šly jsme se opít ven do parku, museli jsme se nějak odreagovat za ten týden... V neděli se Kamča stavila k nám na kafe a oznámila, že Gabča nemusí chodit v pondělí do práce. Že má padáka, že to zařídila Nergiz.. TO bylo super, teda! Letenky koupené na datum až za 3týdny.. Co těď? Gába to obrečela, za ten týden si určitě nevydělala na to co stála cesta, co projedla, nepočítaje, co by ještě projedla, když by čekala 3 týdny doma, nebo když by pro ni někdo musel přijet autem. Já jsem z toho byla špatná taky, protože je to moje kamarádka, já jsem jí to domluvila, nehledě na to, že bych zůstala na bytě sama s Nicolou a v práci bych na to byla taky sama, protože Nicol si s Nergiz velice rozuměly.. :) Už jsem přemýšlela nad tím, že odjedu taky.. Naštěstí se vše urovnalo a Gába mohla chodit normálně do práce.. Kamča nás pozvala v úterý k sobě domů na filmový večer, že koukneme na nějaký český film, že dlouho žádný neviděla, když žije v Německu 15 let..
Nepochopím jednu věc - když je domluvený sraz u Kamči na 7h večer, proč ta kráva tam šla už na půl7, chodili jsme k ní na etapy jak dementi, na dvakrát.....
S Nicolou se to vyhrocovalo každý den víc a víc, začala nám dělat naschváli, každý den po práci utíkala rychle domú (doslova pomale utíkala), aby si jako první hodila věci do pračky, pračku nezapínala, pak vletěla do koupelny, vykoupala se a až pak pračku zapla. Aby jí pračka nebrala teplou vod, když se koupe, zapínala jí až jsme se šli koupat my :). Na sušáku zaplnila třema hadrama celej sušák, měla talířky, který si zabavila, kastróly, utěrky - asi aby od nás něco nechytla nebo co :D. A vše vyvrcholilo v pondělí třetího týdne. Kdy za námi přišla Nergiz, když jsme měli přestávku. Co se děje, že se s spolu s Nicol nebavíme.... Nicol odvětila, že se baví pouze se zajímavými lidmi :D No to mě dostalo. Stokilová holka v leginách bude vykládat o tom kdo je zajímavý a kdo ne :D To mě vytočilo natolik, že jsem jí sprdla, za to, že kdyby se k nám chovala normálně, tak tu všecko probíhá absolutně normálně. Nemluvě o tom, že v práci nás Nergiz se svýma turkyněma turecky pomlouvá, směje se nám do ksichtu a doma, musíme válčit o to, kdo si první uvaří, vykoupe, vypere, kdo zabere největší poličku v ledničce.... Skončila veškerá komunikace, od teď to byla válka! Když Nicol, ráno odcházela jako první do práce, naházela jsem své špinavé prádlo do pračky, ale nezapínala jsem ji! Když jsme jako druhé dorazili vždy do práce domů, měla své špinavé hadry položené na stole, okamžitě jsme vidělali mé prádlo z pračky, naházeli tam špinavý hadry z práce a zapli ji. K tomu jsme pustili horkou vodu do dřezu, ať má pěkně svěží sprchu :) Já vím, je to hnusný, ale všechno jsme nechtěli nechat líbit, když ona na nás tak, tak my onak...

Na poslední týden nám přišla pomocnice. Sestra od Kamči, žena pana Daňka, která uměla perfektně německy. Moc dlouho se tam neohřála, protože ji Nergiz vyhodila po dvou dnech, protože ji vadilo, že ji nemůže seřvat tak jak může seřvat nás, ale hlavně kvůli tomu, že rozuměla německy, což my jsme ani jedna z holek neuměli :).
Večer jsme měli další filmový dýchánek u Kamči, no film jsme moc nesledovali, spíše jsme řešili tu mrchu Nergiz, jak má všechny chlapi obmotaný okolo prstu, když dokázala vyhodil sestru od majitele firmy... Ona totiž jakoby ta firma patřila Mikovi, ale Úplným majitelem byl Mikův otec... A tam byl kámen úrazu. Dozvěděli jsme se, že Nergyz nás pomlouvá u šéfa, prý děláme hrozně pomalu, že Nergiz by to se svými turkyněmi prý zvládla rychleji - což byl docela vtipný slyšet, když některé turkyně se neuměli ani podepsat, zalepit krabici, natož aby dělali rychleji než my :)

Jak jsme se celý měsíc těšili domů, v den odjezdu jsme byli nešťastný, že se nám domů nechce....
Ještě co nás tížilo byli vydělané peníze. Když jsme to počítali na hodinu 5e, vycházelo nám to asi zhruba na 9000,-, když se odečetla cesta, jídlo atd, zbylo by mi asi 1000Kč, což za měsíc teroru nestálo... Naštěstí jsme dostali 500e, což je v přepočtu na naše 12 500,- + 100e jsme dostali první týden, aby jsme měli vůbec za co jíst :D Slíbili nám, že nám ještě něco pošlou na účet okolo 15, což je dnes, tudíž budu očekávat na účtu nějaké penízky ještě - doufám.....

Co se týče města Herne. Nádherné město, bohužel bez klubů, ale slušní lidé, všude hlavně turci, za celý měsíc jsem viděla pouze jednoho dredatýho člověka, jednoho metloše a jedno bojové plemeno psa. Jinak samý rodiný pejsci retrívr, labrador, bišonek atd... všichni naslušno oblečení - šlo vidět, že se mají lépe jak my v česku. Co se týče jídla, bylo zhruba stejně drahé jak u nás. Co se dalo ale nakoupit za levno bylo například velké balení rafaello (3e), tofifee (1e)...


Náš pokoj, myslímže třetí den po příjezdu..



Kouzelná kolečka, které jsme strkali do krabic...



Klasický pátek....



Sranda musela být...




Gába vaří...


Vtipná historka, která se vztahuje k těmhle kolům :D Centrum města jsme měli 30minut pěšky, tak nám Kamča půjčila kola. Cesta tam proběhla v pohodě, ale když jsme měli jet na zpět, zjistila jsem, že mám vypuštěnou duši... takže jsme šly pěšky a ještě jsme táhli vedle sebe kola...


Když nás pan Daněk provázel po Herne, chtěl nás vzít do Zoo, když jsme zjistili, že Zoo stojí 17e (cca420,-), tak jsme si to rychle rozmysleli :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama